Základy genetiky
Pro zodpovědný chov je nedílnou součástí znalost genetiky a jejího chování proto, abychom mohli alespoň předpokládat, jaké barvy, znaky, či typy srsti můžeme ze spojení očekávat a tím pádem ovlivňovat i kvalitu našeho chovu.
Spousta hobby chovů si bohužel tuto důležitou roli v chovu neuvědomuje, mnohdy ani neznají správné názvy barev a znaků a náhodně si vyberou barvičky, co se jim líbí a čekají, co za překvápka toho vyleze. To je možná veselé do té doby, dokud miminka nezačnou být deformovaná, nebudou umírat do pár dní po narození atd. Protože i taková rizika s sebou nevhodné spojení barev nese.
Přinejmenším pak chovatel nemůže mít žádnou kontrolu nad tím, co vlastně chová a tím chov ztrácí smysl. Pokud má tedy chovatel v plánu chovat, nikoliv množit. Kvalitní chovatel má jasný cíl a ví, co dělá.
Základy
V genetice existují dva základní pojmy, a to je GENOTYP a FENOTYP. Genotypem se rozumí vzorec, který je poskládaný z genů, které daná myš nese, a fenotyp je vzhled, který danému vzorci odpovídá. Jeden fenotyp však může mít více genotypů.
Ve zkratce – genotyp jsou „ta písmenka“ a fenotyp je to, jak myš vypadá.
Pár písmen, např A/A se označuje jako alela. Na jedné alele jsou vždy dvě stejná písmenka.
Pokud jsou písmenka stejná (a/a, A/A) jedná se o homozygota. Pokud jsou rozdílná (A/a), jedná se o heterozygota.
Velká písmenka označují dominantní geny. Malá písmenka se označují jako recesivní.
Dominantní písmenko nám vždy fenotypově „přebije“ to recesivní. Ovšem pouze v případě heterozygota (A/a) Pokud je alela homozygotně recesivní (a/a), ovlivňuje fenotyp.
Občas se u nějakých genů setkáte s takzvanými indexy, např. cch. Ch je tzv. index. Každý index má jinou „sílu“. Některý vyběluje víc, než jiný, některý „dělá“ pointy atp.
Základní genotyp myši je A/* B/* C/* D/* P/* – agouti myš.
Velká písmenka označují dominantní geny. To znamená, že tento gen fenotypově „přebije“ druhý gen v páru.
Neznámé prvky označujeme pomocí * – hvězdička značí nejistotu v genu, tedy nevíme, zda tam je např. A, nebo a.
Ve standardu najdete u barev zkrácené genotypy, tedy ty, které ovlivňují barvu.
Pokud je tedy u modré myši genotyp a/a d/d, znamená to, že zbytek tvoří základní genotyp (B/* C/* P/*) atp.
"Písmenka"
V genotypu má každé písmeno svůj význam. Ta velká, v základním genotypu myši (A/* B/* C/* D/* P/*), až na výjimky (např. Ay) neovlivňují fenotyp, proto se zde budeme zabývat těmi malými. Ukážeme si, co které písmeno znamená a co ovlivňuje:
A – udává „pruhování“ chlupu, tedy agouti efekt. Chlup myši má tady černý pigment a zlatý pigment. Tyto pigmenty jsou poté dál ovlivňovány geny na dalších alelách.
a – udává „celistvost“ barvy chlupu – a/a myš bude černá, bez vlivu pruhování chlupu. Pokud genotyp myši začíná a/a, značí, že chybí ticking a myš má chlup pigmentovaný celistvě. Na alele A se vyskytují také geny jako Ay (red), at (tan), ae (extreme black) a další.
b/b – udává, že barva myši se z černé „změní“ na chocolate. U bb myší se typicky objevují ruby oči. Ruby oči se mohou objevit i u ne-čoko myši. To prozrazuje přítomnost malého b v genotypu myši, tedy (B/b).
bc – gen zvaný cordovan. Tento gen se narozdíl od b projeví i heterozygotně. Oči u téhle chocolate zůstávají černé.
d/d – pigment myši je zesvětlen z černé na modrou. V případě heterozygota (D/d) je myš černá, může mít však zesvětlenou barvu vlive malého d.
p/p – pigment myši je výrazně zesvětlen, oči červené/ruby/pink.
c* – podobně jako pp zesvětluje pigment myši, v závislosti na síle (každý c-gen ovlivňuje barvu jinak, cch jako nejslabší zesvětlení a c jako nejsilnější zesvětlení (c/c doslova barvu myši „vybělí“).
Jak si "vypočítat" genotyp?
Nejjednodušší způsob je ze začátku počítat pomocí tabulky.
Vždy se počítají stejná písmena navzájem.
Na obrázku máme modelovou situaci.
Nejjednodušší je genotypy rodičů rozdělit podle písmen (alel). Tedy vzít a/a x A/a zvlášť, B/b x b/b zvlášť a pokračovat takhle i s dalšími geny, které známe. Vyjde nám tak několik možných barevných výsledků, které poté spojíme. Časem zjistíme, že počítat každý vzorec pomocí tabulky zvlášť je zbytečné, a že ze samotného pohledu na genotyp rodičů se dá odvodit genotyp a následně i fenotyp potomka (viz obrázek a písmenka získaná od mámy a od táty). Podle narozených potomků se dá také zpětně detailněji určit genotyp rodičů a podle toho doplnit chybějící neznámé. Proto je důležité znát i fenotyp sourozenců.
Rozdělíme si genotyp podle písmen.
Jedna tabulka bude: A/a matka x a/a otec. Každé písmenko do jednoho řádku, či sloupečku.
Druhý tabulka bude B/b matka x b/b otec.
Třetí tabulku na d/d dělat nemusíme, protože to bude vždy d/d.
A následně otce a matku „spojíme“ v buňkách.
Výsledky z „A“ tabulky: A/a – agouti myši, a/a – myš bez tickingu (non-agouti).
Výsledky z „B“ tabulky: B/b – barva se nemění na čokoládovou, b/b – choco.
Výsledky z neexistující „d“ tabulky budou stejné – d/d – modrá myš.
Výsledky pak pospojujeme do možných kombinací, kterých bude více.
část myší bude lilac (a/a b/b d/d), část bude blue agouti (A/a B/b d/d), část bude blue ( a/a B/b d/d) a část bude lilac agouti (A/a b/b d/d).
Tyto výpočty uděláme se všemi geny, které v genotypu známe a které můžeme do konečných vzorců zařadit.
Je důležité si uvědomit, že některé geny jsou dominantní a vidíme je, nebo je nevidíme a nejsou tam a myš je ani nemůže nést (protože kdyby je měla, jsou vidět).
Například typ srsti astrex je dominantí gen. Ten buď myš má – je kudrnatá, nebo nemá, není kudrnatá. Po dvou nekudrnatých myších tak nikdy nemůžete mít astrex zvíře.
Oproti tomu satén je recesivní gen a myš ho může nést (schovaný za dominantním genem, který se projeví). Pokud satén nesou oba rodiče, může vám tak vylézt saténová myš po nesaténových rodičích, a to i po několika generacích, kde nebyla ani jedna myš saténová.
Řiďte se základním pravidlem
Základní pravidlo při určování genotypu zní – pište co vidíte. Pokud máte modrou myš, je jasné, že myš bude mít v genotypu 100% a/a d/d. Pak je potřeba doplnit zbývající genotyp B/* C/* P/*. A ten zase můžeme doplňovat zpětně podle rodičů. Pokud byl jeden z rodičů čokoládový, tedy a/a b/b, víme, že můžeme k B místo hvězdičky dosadit b. A máme opět trochu jasnější genotyp modrého mláděte, teda a/a B/b d/d. A tak dále….
Doufáme, že jsme vám alespoň malinko objasnili základy genetiky. Je toho samozřejmě mnohem víc, ale pro základní orientaci toto stačí.
Více o genetice se budeme rozepisovat v našem časopise.